úterý 4. října 2016

Obrázek: Pixabay
Často jste se mě ptali na můj názor na RAW food. Je to jen módní vlna nebo je tento stravovací styl skutečně tak skvělý? A jak jinak to zjistit, než to zkusit na vlastní kůži?

Můj příběh
Abych to uchopila tak nějak od začátku, mé důvody pro veganství byly čistě etické. Nepřestala jsem jíst živočišné potraviny, protože jsem se dočetla, že zakyselují apod., ale protože jsem již dále nechtěla svými penězi podporovat to, co se děje v masném, mléčném a vaječném průmyslu. Ale veganství má více stránek - jak etickou, tak i zdravotní a ekologickou. A tyto aspekty jdou ruku v ruce. Myslím, že každý vegan se časem dopracuje ke všem třem. O zdravé vaření jsem se začala zajímat především proto, aby mi, jako vegance nic nechybělo a nebyla odstrašujícím asketickým případem. Snažila jsem se vařit bez polotovarů a hlavní bylo, aby nám chutnalo. Jeden čas jsem si i zahrávala s makrobiotikou, ale nikdy jsem tomu nepropadla úplně. V hodně věcech mi totiž makrobiotika přišla až moc vyhrocená  a některé makrobiotické názory mi přišly úplně absurdní. Například ovoce. Ovoce jsou plody, kterými nás příroda přímo pobízí, abychom je jedli jen tak. Ale v makrobiotice ne, všechno pěkně tepelně upravit. Navíc toho času, který musíte věnovat na plánování jídel, namáčení surovin, vaření, pak to všechno správně zkombinovat, protože jinak je všechno špatně,... Zkrátka tam je moc pravidel a pokud jsou lidé puntíčkářští - jako já, jsou potom pod stresem, že neudělali všechno stoprocentně dobře. Nechci makrobiotiku nijak hanět, spoustě lidem určitě pomohla a pomůže, ale není to správná cesta pro mou psychickou pohodu. Postupem času jsem si všimla, že hlavní součástí našeho jídelníčku už nejsou obiloviny a luštěniny, ale najednou mělo větší zastoupení syrové ovoce a zelenina. Tělo najednou začalo lačnit po životě - po čerstvém šťavnatém ovoci a zelenině. Zcela nenásilně. A tak jsem si řekla, proč to na nějaký čas nezkusit na 100%?
Pokud si budete chtít RAW stravování vyzkoušet, velmi doporučuji léto, jako jsem to udělala já. Člověk pocitově nepotřebuje zahřívat teplými pokrmy a navíc dozrává lokální úžasné ovoce a pokud máte skleník, můžete sami spotřebovat celou úrodu okurek a rajčat a nemusíte se starat, komu dáte přebytky :)

Co jsem jedla?
Za raw stravování nepovažuji gourmet raw - tedy různé dortíky a jiné tučné dobroty. Jedla jsem co možná nejjednodušeji a největší podíl v jídelníčku mělo ovoce. Ovoce bylo ať už v celé formě nebo ve smoothie/smoothie bowl k snídani a většinou i k obědu. Občas jsem to proložila chia pudinkem nebo kakaovou pohankovou kaší, ale tělo mělo přirozeně chuť stále jen na ovoce. K večeři byl zeleninový salát, který jsem trochu posypala konopnými nebo chia semínky a přikusovala domácí pohankové krekry, RAW chléb a nebo udělala nějaký vydatnější dip.

Dělala jsem rostlinná mléka - nejčastěji sezamové, kokosové a mandlové a přidávala je v malém množství do smoothies. Do oříškové drtě, která zbyla po výrobě mléka, jsem rozmačkala pár čerstvých datlí, přidala lucumu, skořici a pomerančovou kůru nebo jiné koření a udělala z toho kuličky, kterými jsem zaháněla náhlý hlad. S sebou v kabelce jsem vždy nosila pytlíček sušených datlí, fíků nebo rozinek jako první pomoc.
Doplňkově jsem občas zobla pár tabletek spiruliny a podle chuti si dělala zelený nápoj (používám Ormus Super Greens, opravdu si na tom umím pochutnat a když přidám ještě trochu baobabu, vyloženě si mlaskám :))

Jak jsem se cítila?
Lehce. Nemůžu říct, že bych pocítila nějaký enormní příval energie, protože ani předtím jsem nejedla vyložené prasárničky. Ale byl mi příjemný pocit, kdy jsem po jídle necítila plný žaludek. Na vařené jídlo jsem sama od sebe chuť neměla, ale jednou nebo dvakrát jsem neodolala grilované cuketě. A co si budeme povídat, jediné o co se staráte, je mít doma dostatek ovoce, takže je to na léto velmi pohodlný způsob stravování, kdy nemusíte trávit horké letní odpoledne u plotny nebo trouby.
Pozitivní rozdíl jsem viděla hlavně v zápachu. Pot i stolice byla cítit mnohem méně a když jsem se ráno vzbudila, ani bych si nemusela čistit zuby, protože mi prostě z pusy nesmrdělo.
Další věc, která se ne-zápachem z úst souvisí je, že mám čistější zuby. Naschvál nepíši bělejší, protože obstojně bílé zuby mám celý život, ale pocitově jsou mnohem čistější a hladší. Osobně to dávám "za vinu" ovocným kyselinkám.
A velkou změnu jsem pocítila také ve smyslovém vnímání. Opravdu si každou potravinu více užíváte, očicháváte a používáte mnohem méně koření a soli. 
Trávení syrového mi problém nedělalo, nafouklá jsem nebyla. Váha mi zůstala stejná, možná jsem naopak trochu nabrala (soudím jen podle oblečení, váhu doma nemám).

Budu v tom pokračovat?
Na těch 99% jsem jela asi měsíc a poté začala přidávat něco vařeného častěji, ale stále udržuji poměr syrové ku vařené stravě asi 80:20, protože cítím, že mi prostě dělá dobře. Někdy jím celý den RAW, aniž bych si to uvědomila. Ale třeba o propršeném víkendu mám zase více vařeného. Nechci se nikam škatulkovat, žádný výživový směr nemůže vyhovovat všem, pro mě je důležitý vnitřní klid a nehrocení. Ani si nechci zakazovat milované jídlo jen pro to, že není RAW. Snažím se řídit svými pocity, chutěmi, ročními obdobími, zeměpisnou šířkou a naladit se na Zemi a její plodící rytmy.

Z výše popsaného je Vám tedy jasné, že v budoucnu můžete očekávat mnohem více RAW receptů ;)

A co Vy, jaké máte zkušenosti s RAW stravováním? 
19