úterý 4. října 2016

RAW a já

Obrázek: Pixabay
Často jste se mě ptali na můj názor na RAW food. Je to jen módní vlna nebo je tento stravovací styl skutečně tak skvělý? A jak jinak to zjistit, než to zkusit na vlastní kůži?

Můj příběh
Abych to uchopila tak nějak od začátku, mé důvody pro veganství byly čistě etické. Nepřestala jsem jíst živočišné potraviny, protože jsem se dočetla, že zakyselují apod., ale protože jsem již dále nechtěla svými penězi podporovat to, co se děje v masném, mléčném a vaječném průmyslu. Ale veganství má více stránek - jak etickou, tak i zdravotní a ekologickou. A tyto aspekty jdou ruku v ruce. Myslím, že každý vegan se časem dopracuje ke všem třem. O zdravé vaření jsem se začala zajímat především proto, aby mi, jako vegance nic nechybělo a nebyla odstrašujícím asketickým případem. Snažila jsem se vařit bez polotovarů a hlavní bylo, aby nám chutnalo. Jeden čas jsem si i zahrávala s makrobiotikou, ale nikdy jsem tomu nepropadla úplně. V hodně věcech mi totiž makrobiotika přišla až moc vyhrocená  a některé makrobiotické názory mi přišly úplně absurdní. Například ovoce. Ovoce jsou plody, kterými nás příroda přímo pobízí, abychom je jedli jen tak. Ale v makrobiotice ne, všechno pěkně tepelně upravit. Navíc toho času, který musíte věnovat na plánování jídel, namáčení surovin, vaření, pak to všechno správně zkombinovat, protože jinak je všechno špatně,... Zkrátka tam je moc pravidel a pokud jsou lidé puntíčkářští - jako já, jsou potom pod stresem, že neudělali všechno stoprocentně dobře. Nechci makrobiotiku nijak hanět, spoustě lidem určitě pomohla a pomůže, ale není to správná cesta pro mou psychickou pohodu. Postupem času jsem si všimla, že hlavní součástí našeho jídelníčku už nejsou obiloviny a luštěniny, ale najednou mělo větší zastoupení syrové ovoce a zelenina. Tělo najednou začalo lačnit po životě - po čerstvém šťavnatém ovoci a zelenině. Zcela nenásilně. A tak jsem si řekla, proč to na nějaký čas nezkusit na 100%?
Pokud si budete chtít RAW stravování vyzkoušet, velmi doporučuji léto, jako jsem to udělala já. Člověk pocitově nepotřebuje zahřívat teplými pokrmy a navíc dozrává lokální úžasné ovoce a pokud máte skleník, můžete sami spotřebovat celou úrodu okurek a rajčat a nemusíte se starat, komu dáte přebytky :)

Co jsem jedla?
Za raw stravování nepovažuji gourmet raw - tedy různé dortíky a jiné tučné dobroty. Jedla jsem co možná nejjednodušeji a největší podíl v jídelníčku mělo ovoce. Ovoce bylo ať už v celé formě nebo ve smoothie/smoothie bowl k snídani a většinou i k obědu. Občas jsem to proložila chia pudinkem nebo kakaovou pohankovou kaší, ale tělo mělo přirozeně chuť stále jen na ovoce. K večeři byl zeleninový salát, který jsem trochu posypala konopnými nebo chia semínky a přikusovala domácí pohankové krekry, RAW chléb a nebo udělala nějaký vydatnější dip.

Dělala jsem rostlinná mléka - nejčastěji sezamové, kokosové a mandlové a přidávala je v malém množství do smoothies. Do oříškové drtě, která zbyla po výrobě mléka, jsem rozmačkala pár čerstvých datlí, přidala lucumu, skořici a pomerančovou kůru nebo jiné koření a udělala z toho kuličky, kterými jsem zaháněla náhlý hlad. S sebou v kabelce jsem vždy nosila pytlíček sušených datlí, fíků nebo rozinek jako první pomoc.
Doplňkově jsem občas zobla pár tabletek spiruliny a podle chuti si dělala zelený nápoj (používám Ormus Super Greens, opravdu si na tom umím pochutnat a když přidám ještě trochu baobabu, vyloženě si mlaskám :))

Jak jsem se cítila?
Lehce. Nemůžu říct, že bych pocítila nějaký enormní příval energie, protože ani předtím jsem nejedla vyložené prasárničky. Ale byl mi příjemný pocit, kdy jsem po jídle necítila plný žaludek. Na vařené jídlo jsem sama od sebe chuť neměla, ale jednou nebo dvakrát jsem neodolala grilované cuketě. A co si budeme povídat, jediné o co se staráte, je mít doma dostatek ovoce, takže je to na léto velmi pohodlný způsob stravování, kdy nemusíte trávit horké letní odpoledne u plotny nebo trouby.
Pozitivní rozdíl jsem viděla hlavně v zápachu. Pot i stolice byla cítit mnohem méně a když jsem se ráno vzbudila, ani bych si nemusela čistit zuby, protože mi prostě z pusy nesmrdělo.
Další věc, která se ne-zápachem z úst souvisí je, že mám čistější zuby. Naschvál nepíši bělejší, protože obstojně bílé zuby mám celý život, ale pocitově jsou mnohem čistější a hladší. Osobně to dávám "za vinu" ovocným kyselinkám.
A velkou změnu jsem pocítila také ve smyslovém vnímání. Opravdu si každou potravinu více užíváte, očicháváte a používáte mnohem méně koření a soli. 
Trávení syrového mi problém nedělalo, nafouklá jsem nebyla. Váha mi zůstala stejná, možná jsem naopak trochu nabrala (soudím jen podle oblečení, váhu doma nemám).

Budu v tom pokračovat?
Na těch 99% jsem jela asi měsíc a poté začala přidávat něco vařeného častěji, ale stále udržuji poměr syrové ku vařené stravě asi 80:20, protože cítím, že mi prostě dělá dobře. Někdy jím celý den RAW, aniž bych si to uvědomila. Ale třeba o propršeném víkendu mám zase více vařeného. Nechci se nikam škatulkovat, žádný výživový směr nemůže vyhovovat všem, pro mě je důležitý vnitřní klid a nehrocení. Ani si nechci zakazovat milované jídlo jen pro to, že není RAW. Snažím se řídit svými pocity, chutěmi, ročními obdobími, zeměpisnou šířkou a naladit se na Zemi a její plodící rytmy.

Z výše popsaného je Vám tedy jasné, že v budoucnu můžete očekávat mnohem více RAW receptů ;)

A co Vy, jaké máte zkušenosti s RAW stravováním? 

19 komentářů:

  1. moc se mi líbí tvoje články zkoušela sem i recepty a moc mi chutnaly chci se jen zeptat na jaký strance maš blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Veroniko,
      nový blog právě čteš :) Starý jsem měla zde: http://veg-ethique.blogspot.cz/, ale protože jsem chtěla začít nanovo, založila jsem tento ethic-blog.cz :)

      Vymazat
  2. Milá Petro,
    i já jsem přešla na raw stravování po makrobiotice, kdy jsem byla vyhladovělá po čerstvém ovoci a zelenině. Začínalo léto, takže to bylo snadné a dělalo mi to neskutečně dobře. Měla jsem spoustu energie, cítila jsem se lehká a svěží, výrazně se mi zlepšily zdravotní problémy. Můj problém byl, že jsem se po nějaké době, cca měsíci, začala cítit stále hladová. I když jsem zrovna dojedla, měla jsem hlad. Pořád jsem myslela na jídlo, co si dám. Hubla jsem. Hodně. Každé ráno jsem si dělala smoothie z ovoce a zelených listů, saláty, v létě mixovala divoké bylinky (kopřivy, jitrocel, atd.), jedla zeleninu. Užívala i chlorelu a zelený ječmen. Dopřávala jsem si energeticky vydatnější potraviny, avokádo, banány, ořechy. Nic nepomáhalo. Zpětně v tom vidím symptomy podvýživy. Ten hlad prostě nešel syrovou stravou zahnat. Na podzim jsem začala jíst i vařené, což mě sytilo, ale zase mi to ubíralo energii. Možná jsem dělala něco špatně, nebo prostě nejsem typ na raw. Každopádně na recepty se těším :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Blanko,
      myslím, že je to přirozená reakce těla, že po delším období makrobiotiky chce čerstvost... Hodně vitariánů přešlo na RAW právě z makrobiotiky...
      To mě mrzí, že jsi na RAW měla hlad, jedla jsi dostatečně velké množství? Ono se toho musí jíst hodně a je dobré přidávat energeticky výživné potraviny, jako např. datle, nepražené kakao,...Nyní také cítím, že občas potřebuji zahřát, tak si k večeři dělám např. miso polévku. Pro představu napíšu třeba včerejší den, abys mohla srovnat, jestli jsi na tom kaloricky podobně ;) 1. jídlo - pět datlí, dvě lžíce nepraženého kakaa, 1 lžíce lucumy a 250 ml mandlového mléka - rozmixováno na koktejl. 2. jídlo - tři nastrouhaná jablka, jeden rozmačkaný banán, hrst rozinek, dvě lžíce mletého maku a asi 200 gramů hroznového vína. 3. jídlo - červená řepa s mrkví nastrouháno se zálivkou ze sezamové pasty, jablečného octa a irského mechu, asi 2 pohankovo-lněné krekry. 4. jídlo - večeře - uvařená dýňová polévka - velký talíř. Mezitím pár tabletek spiruliny a možná jsem zobla navíc tak 2 datle ;)

      Vymazat
    2. Děkuju za reakci a sdílení jídelníčku! Myslím, že jsem jedla hodně. Dokonce mám pocit, že jsem pořád jedla. Nejvíc asi ovoce, ale i energeticky vydatné potraviny. Jenže nemáme zahrádku, na bio v tak velkém množství nemám peníze a konzumace stříkaných plodů mi (asi) způsobila ekzém. Nějakou dobu jsem byla zoufalá, protože jsem chtěla být na raw hlavně kvůli energii a dobrému pocitu, ale když jsem se najedla neraw jídla, jakoby jsem "ztěžkla" a na jídlo jsem už myslet nemusela. Jako kdyby tělu chyběl ten pocit tíhy nebo plnosti nebo jak to vyjádřit. Ale zároveň jsem toužila i po té lehkosti z raw stravy... Neřešitelné! :-)

      Vymazat
    3. TAk asi nejsi na RAW stavěná, poslouchej své tělo, ono nejlíp ví, co chce ;) Mně třeba RAW skoro ze sta procent vyhovuje přes celé léto, ale teď opravdu cítím, že taky potřebuji něco hutnějšího, takže večeře mám vařené (ale také ne vždy).. S tím bio je to problém, je to pravda... Člověk se na živé stravě tak vyčistí, že mu stříkané plody vadí... Nejlepší je najít si v okolí farmáře, bavit se s ním, jak pěstuje a brát od něj co nejvíce lokálních surovin, pak to není až tak drahé... A třeba jablka, který každý považuje za čistou tuzemskou potravinu, jsou jedny z nejvíce stříkaných plodin... My kupujeme jablka v bio kvalitě, pro které si jezdíme k farmáři (stříká pouze výluhem z pilil nějakého spešl stromu) asi za 30 Kč/kg, což je v pohodě cena ;) Kořenová zelenina se dá v bio kvalitě sehnat také celkem přijatelně... Prostě nenakupovat předražené bio v supermarketech, ale být v kontaktu a podporovat lidi, kteří to přímo pěstují ;) Ten pocit je k nezaplacení!

      Vymazat
    4. Líbí se mi, jak jste úplně lehce a přirozeně přešla na RAW. Ani mě to nepřekvapilo, směřovala jste k tomu dlouho :-) Osobně jsem udělala úplně opačnou zkušenost, když jsem po třech letech makrobiotiky znovu začala jíst potraviny, které jsem předtím vyloučila. Nejprve jsem se tedy musela "srovnat" a přijmout, že nejsem schopná dlouhodobě prospívat na veganské stravě. RAW jsem během tohoto tříletého období na pár měsíců zkusila taky, ale to už jsem nedávala vůbec. Ovoce jsem během pár týdnů nemohla ani vidět (nakonec mi "zbyly" jen banány) a kolikrát jsem radši nejedla vůbec, protože mi ty "syrovosti" už vůbec nechutnaly a nedělaly dobře. A hlad jsem měla strašný. Dneska už vím, že je obrovský rozdíl v tom, jestli člověk dojde k veganství (RAW, makrobiotice...) z hloubi svého srdce či své duše anebo jestli se pro to rozhodne hlavou (zdraví, váha, tlak okolí...) Mně tedy rozhodnutí hlavou dlouhodobě nefunguje. Už se tím netrápím a jím konečně tak, aby mi bylo dobře. Díky za inspiraci a přeji, ať se daří a je Vám čím dál lépe!

      Vymazat
    5. Ještě mě napadlo, k tomu chybějícímu pocitu plnosti či tíhy... myslím, že je řeč o chybějícím uzemnění. Lidé na RAW někdy díky lehkému jídlu až "ulítávají", ono to je asi i jeden z důvodů, proč lidé tak jedí. Makrobiotik by řekl, že jsou moc jin :-D Pokud by mi bylo jinak dobře a neměla jsem po RAW hlad, uzemnění se dá řešit třeba chůzí naboso venku nebo prací na zahradě (kontakt se zemí, s hlínou...) Kdysi jsem četla, že dlouhodobě na RAW prospívají lidé, kteří jsou založením velmi jang, tam se energie vyrovná a funguje to.

      Vymazat
    6. Dobrý den Jani,
      to je velká pravda, že člověk musí se stylem stravování souznít a ne aby měl pocit, že MUSÍ.... Stejně je zvláštní, jak makrobiotika začne po určité době lidi dusit a oni najednou lační po čerstvosti víc, než kdy předtím.... Já na raw hlad neměla, ale nyní na podzim už to také nedávám ze 100%, prostě jíme tak, na co máme chuť, pro nás je hlavní to veganství ;), což není rozhodnutí hlavou, ale srdcem, přesně jak píšete.
      A díky za sdílení zkušenosti a radu s uzemněním, už jsem to také někde četla, takže moc děkuju za připomenutí.
      Přeji krásný den a jezte tak, abyste byla spokojená ;)

      Vymazat
    7. Péťo, mně to nepřijde zvláštní, ale logické. Každý výživový směr je v podstatě diktatura, pokud k němu nedojde člověk opravdu srdcem. Většinou musí nebo by měl opustit spoustu potravin a jídel, která rád vařil a s chutí jedl v dětství, na Vánoce, na oslavách... Nejsou to jen chutě. Jsou to hlavně emoce, zážitky, častokrát spojené s lidmi, a to vše je naší hodně pevnou součástí. Většinu lidí taková změna extrémně stresuje a ve stresu nemohou prospívat. Tělu pak chybí živiny, protože není schopné si je vytáhnout z omezených zdrojů, byť ty zdroje jsou kvalitní zásobárnou živin. A chutě chybí taky. Takže týden nebo pár týdnů člověk všechno "dodržuje" a pak "hřeší". Hřeší častěji a čím dál víc, o to víc se pak snaží zase "jíst správně". Začarovaný kruh. A makrobiotika je v tomhle opravdu expert. Zastánci výživových směrů se sice většinou tváří velmi přátelsky, tolerantně a klidně, ale pod povrchem je pořád ALE. Nejíš tak, jak zrovna my považujeme za správné? Čekají tě problémy, onemocníš, zemřeš. A ono potom znovu zapojit své skutečné vnímání a potřeby není vůbec jednoduché. Každý člověk je jinde a podle toho i jí. Všechno je v hlavě, jsem vděčná, že jsem to pochopila. U Vás právě oceňuju a moc se mi líbí, jak jíte přirozeně, podle sebe, svých pocitů, bez zákazů a příkazů někoho jiného :-)

      Vymazat
    8. To je tak hezky napsaný... Trefný, opravdu, pod tohle bych se také podepsala :)

      Vymazat
  3. Dobrý den,
    makrobiotika nám moc zdravotně pomohla, ale ve skutečnosti jsme ji nikdy na sto procent nedodržovali. Ze začátku jsem to šidila masem a sladkým a později syrovým ovocem. Mně raw strava vyhovuje nejvíc na jaře. V době masopustu si hodně odlehčím stravování, a pak přirozeně skončím na raw stravě. Pěkně mě to pročistí psychicky i fyzicky. A pomohlo mi to zbavit se rafinovaného cukru. (Makrobiotika sama o sobě nepomohla). Nějakou dobu mě lákalo půstovat, ale v podstatě 5 let kojím nebo jsem těhotná, tak to není reálné. Co se týče etické stránky, maso vůbec nekupuji v obchodech, protože nechci podporovat trápení zvířat. Přísně dodržuji nejedení mléčných výrobků (od té doby co kojím). Je to pro mě důležitější, než nejíst maso. Na maso mám chuť málokdy, ale jak kojím, chci mít dostatek všeho a nechci jíst prášky, proto jím jednou týdně rybu. Ale k té potřebuji vždy něco syrového nebo kvašeného. Dřív jsem vůbec nejedla vajíčka, mají opravdu silnou jangovou energii a nedělalo mi to dobře, tedˇ si občas domácí vajíčko dám. Změna stravy mě naučila naslouchat svému tělu i duši. Je to cesta.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prosim, muzu se zeptat proc jste tak striktne vyloucila mlecne vyrobky? Jsem s nimi stale na vazkach, zda jist ci jsou spise zdravi skodlive..dekuji Zuzana

      Vymazat
    2. Ano, určitě makrobiotika dokáže pomoci, to nepopírám... Jen pro mě je to moc těsná škatulka a tělo chtělo čerstvé sladké ovoce.... A přesně jak píšete, musíte se naučit naslouchat svému tělu, to je to nejdůležitější ;)

      Vymazat
    3. Mléčné výrobky jsem vyloučila, protože je to potrava pro malé tele a ne pro dospělého člověka ;)

      Vymazat
  4. Ahoj,s RAW stravou mam take kratkou zkusenost. Presla jsem na ni z naprosto bezne nezdrave stravy, a to ze dne na den. Trpela jsem mirnym nechutenstvim a byla vseho uz tak presycena..tehdy jsem náhodou narazila na RAW a pustila se do toho..kazdy den jsem si zapisovala jak jidlo,tak i pocity a s odstupem muzu rict, ze to melo velmi pozitivni vliv hlavne na psychiku..citila jsem se stastne a velmi lehce, ale za kratkou dobu asi 3 tydnu jsem zhubla vic nez 10 kg a pote se dostavil asi nejaky deficit a ja se citila velmi hladova. A taky mi byla porad hrozna zima (bylo to v dubnu) tak jsem z RAW presla na veganstvi a v te dobe jsem objevila skvely blog ethique, ktery mi byl v te dobe nejvetsi inspiraci a pomocnikem :-) ovsem veganem jsem nezustala zaradila jsem i maso (ryby a kure) a vejce (vse vlastni) a jsem celkem spokojena..rada ale zarazuji veg recepty a v lete i raw. Zuzka

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuju moc, jsem ráda, že je blog inspirací :) Ten prvotní přechod na raw mi přijde jako taková forma půstu a teď si tělo jen diktuje, co mu dělá nejlépe... ;)

    OdpovědětVymazat
  6. Dobrý den, zajímalo by mě, jak se díváte (nejen jakožto bývalá makrobiotička) na přemíru jednoduchých cukrů v raw stravě? A ještě by mě zajímalo, jak jste nyní (když jíte převážně raw) sama v sobě vyřešila otázku každodenní potřeby kompletní bílkoviny, na kterou jste na svém bývalém blogu hodně dbala? Díky za odp. a vůbec za celý váš blog, moc ráda jej čtu ;-) Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, předně bych chtěla upřesnit, že plná makrobiotička jsem nebyla nikdy, jen jsem se řídila pár mb zásadami. Zcela upřímně mi jednoduché cukry dělají dobře, mám po nich dobrou náladu a nemám chuť mlsat čokoládu a jiné dezerty. Candidu ani jiné problémy po ovoci nemám, tak si ho nechci odpírat, když si ho tělo žádá :) Otázku kompletní bílkoviny již neřeším, to je pravda a moc mi to psychicky pomáhá.. Doufám, že mám dost bílkovin ze zeleniny, klíčků, spiruliny, oříšků a semínek, alespoň to zatím na žádný nedostatek nevypadá (vlasy i nehty ok, váha neklesá)... Teď v zimě ale také přidávám vařená jídla, především čerstvě uvařené večeře, hlavně ve formě dýňové polévky a zamilovala jsem se do rýže s kari :) Až na to bude počasí a dostatek zeleniny a ovoce, určitě se vrhnu do 100% RAW znovu ;)Hezký den, Petra

      Vymazat

Děkuji za každý komentář :)